O mně

Kontakt: aladins@centrum.cz

 

Upozornit na něco množství lidí znamená pomoci zdravému lidskému rozumu najít stopu.
Gotthold Ephraim Lessing (1729 – 1781), filosof, kritik, básník, spisovatel

Kdo jsem aneb Něco málo o mně

Po dvě desetiletí se profesionálně zabývám prací s energiemi a vším, co s tím souvisí (ať už si pod pojmem energie umíte představit cokoli). Za tu dobu jsem prošel mnohými „satori“ (neboli wu či kenšó), „vhledy“ (insight), doslova stovkami iniciací při zasvěceních do pradávných i novějších energetických systémů a nepočítanými transformacemi na silových a posvátných místech, seznámil se (a byl seznámen) se starověkými učeními a tajenými pravdami, magií v původním slova smyslu poznání a vědění, prastarými energetickými systémy, i tím, čemu dnes říkáme geomantie – energetická úprava krajiny ve prospěch jednotlivců i lidstva, využívaná po celé Evropě (nejen) již před téměř desetitisícem let.

Ti, kteří vědí, se prostě objevují v proudu mého života, vždy když jsem připraven postoupit o stupínek výš. Byl mi tím také umožněn přístup k dávným tajným řádům a mysterijním školám čtyř kontinentů a jejich ukrývaným znalostem. Stal jsem se pak prostředníkem doslova tisíců zasvěcení adeptů na práci s energií, také jsem předal desítky nových zasvěcovacích systémů, z nichž některé patří k těm nejrozšířenějším mezi veřejností (např. vyšší úrovně Shambally).

Komu se dostalo většího vědění, má je dávati dále, aby jím pomáhal druhým. Vždyť i pro něho samotného bylo darem. Nemohl ho získati. Jmenovitě přijetí zjevení zavazuje.
ABD-RU-SHIN (1875 – 1941), MYSTIK, SPISOVATEL

Odedávna – co si pamatuji – mne fascinovalo to, že se vše děje z nějakého důvodu, že vše řídí skrytá síla, něco či někdo za závojem našeho zapomnění. Informace jsem hledal v historii, do svých deseti let jsem prostudoval snad veškerou tehdy dostupnou antickou literaturu i dějiny Říma, Byzance, Egypta, ale odpovědi přišly až se studováním filosofických systémů, magie a prvními vhledy. Teprve po dalších desetiletích studií jsem pochopil, že i my jsme tvůrci toho, co se kolem nás odehrává, že nejsme jen bezmocnou obětí, ale silnou a vědomou bytostí.

Teď přišla doba se o znalosti podělit nejen s adepty mých dvou iniciačních škol, ale i s vámi, kteří teprve začínáte a chcete vědět víc, nejlépe i pravdu.

Vzdělávat lidi neznamená naplnit nádobu, nýbrž zažehnout oheň.
ARISTOFANÉS (ASI -448 – ASI -385 PŘ. N. L.), STAROŘECKÝ DRAMATIK

Naváži-li na Aristofana, pak doufám, že se mi to daří, je to i moje poslání v této mé poslední inkarnaci, dělám to rád a baví mě to.

Chtěl bych zažehnout oheň vašeho nového vývoje nejen prostřednictvím MISTROVSKÉ ŠKOLY nebo DRUIDSKÉ ŠKOLY KRAJINNÉ ENERGIE, které vedu již mnoho let, ale také dalšími kurzy, semináři, skupinami, či přednáškami na témata, kterými se zabývám. Zasvěcuji přes 150 různých energetických systémů, ale na dalších kurzech se věnuji také jednodušším technikám, které udržují tělo optimálně funkční a posilují mysl, jako masáže, reflexní terapie, šiatsu, nebo čistí naše naprogramování jako např. SRT, autohypnóza a podobně. Mou velkou touhou a jedním ze smyslů této „práce“ je, abyste získali motivaci těmito všemi myšlenkami, náměty, informacemi či teoriemi, které na skupinách zmíníme, se také zabývat. A ještě lépe – převádět je do praktického života. A snad i svým „rozsvícením“ zažehnout další ohýnky v mnoha dalších lidských bytostech. Věřte, je to jedna z nejkrásnějších věcí, které můžeme ve svých hmotných životech zažít. Pak má náš pobyt na tomto světě opravdový smysl.

Účelem veškeré výchovy je probudit génia v člověku.
PÝTHAGORÁS ZE SÁMU (OKOLO 570 AŽ ASI 500 PŘ. N. L.) ZASVĚCENEC, MÁG, FILOSOF, ASTRONOM, MATEMATIK, ZAKLADATEL ŠKOLY, KTERÁ SVÝM UČENÍM DODNES OVLIVŇUJE EVROPSKOU CIVILIZACI

Pohled Učitele

Během desetiletí, kdy pronikám do tajů fungování Vesmíru, a bylo mi umožněno být Učitelem, jsem prošel vývojem od masového zasvěcování až k vedení menších skupin. Dnes je pro mě jako Učitele cennější jeden vyspělý a schopný žák (adept, mistr, druid aj.), než zaplněný sál, meditárna či modlitebna. Přesto jsem rád, že je na mých kurzech a skupinách stále plno. Je tomu tak, i když jsem na sebe nikdy neupozorňoval. Proč si mně tedy lidé hledající duchovní cestu přesto nacházejí?

Dobří učitelé – druidé, šamani, guru a nakonec i kněží – totiž svému žáku vždy ukáží cestu ke Světlu, k cíli, k Otci či Matce, ale jen k určitému rozcestí. Pak jej ponechají, aby pokračoval sám a rozvíjel svou orientaci a schopnosti. Pouze tak může jedinec prokázat svůj skutečný vztah k sobě, k Duchu a také užitečnost pro věci budoucí. Učitelé mohou při transformaci zklamat, jestliže se bojí, že studenta rozruší, nebo že je student opustí. „Pravý soucit,“ řekl jeden dávný duchovní učitel, „je nelítostný.“ Nebo, jak napsal básník Guillaume Apollinaire: Jdi nad propast, řekl. Oni řekli: Bojíme se. Jděte nad propast, řekl. Šli. Strčil je… a oni letěli.

Ti, kdo nás milují, nás mohou dobře strčit, jsme-li připraveni. Příliš „měkký“ učitel posiluje přirozené studentovo přání couvat a přešlapovat v bezpečí, nikdy se neodvážit poznat něco nového, nikdy neriskovat. Učitel musí vědět, kdy žáka nechat bojovat, protože „pomoc“ či ulehčení, kterého se dožaduje, může přerušit transformaci. Je to stejné, jako když plavec musí do vody, cyklista musí dosáhnout novou stabilitu. Dokonce i ve jménu lásky či soucitu nesmíme naše žáky šetřit. Risk s sebou přináší odměny: radost z pochopení, naučení, úlevu od vyřešeného konfliktu či traumatu, průzračnost, když rozpustíme paradox. Kdokoliv nás učí, je poslem, prostředníkem našeho osvobození. Nakonec již víme, že druhou stranou každého strachu je svoboda. Jednou se to stane – ač se možná mezitím setkáte s mnoha překážkami – a ocitnete se na jiné životní cestě. Někteří tento proces transformace popisují takto: od tmy ke světlu, od ztráty k nalezení, od roztříštěnosti k celosti, od chaosu k průzračnosti, od nejistoty k zdokonalení, od strachu ke svobodě.

Být v božské podstatě, to je ta skutečná svoboda. Svoboda znamená svobodně rozhodovat o tom, co budu či nebudu dělat. Svoboda znamená být ve vnitřním stavu míru a s velkou samozřejmostí dělat, co chci. Svoboda znamená nenechat se ničím nebo nikým omezovat, nenechat se zatěžovat věcmi, které dělám, a neupadnout do vzorce, jenž mi říká, že něco musím dělat. Dobře víte, že nemusíte dělat nic. Nedělat nic, to má ovšem také svoje důsledky. A protože tyto důsledky nést nechcete, rozhodnete se, že něco dělat budete. Není to o tom, že o vás může rozhodovat někdo druhý, že vás mohou k něčemu donutit jakési struktury. Je to nakonec vždy otázka vaší vůle a vy vždy rozhodujete. Rozhodujete i o tom, že necháte svoji vůli stranou. Když budete prožívat nikoliv vůli svou, nýbrž vůli někoho druhého. I to je nakonec vždy vaše rozhodnutí. Svoboda znamená být si toho všeho vědom. Uvědomovat si, že máte svobodnou vůli vybrat si, rozhodnout se a mít přehled, jaké následky to bude mít a jaké důsledky nastanou. Cesta ke svobodě je cestou, na níž ctíte své rozhodnutí, na níž přebíráte zodpovědnost a sledujete, že všechno, co děláte, vzniká z vaší vlastní vůle, je cestou, na níž si volíte svobodu. Volíte svobodu uvidět a pocítit, jakou sílu a moc tím dostáváte a jak můžete jít s proudem a při tom se v každém okamžiku rozhodnout.
HRABĚ SAINT GERMAINE, ALCHYMISTA, FILOSOF

Na své cestě k vnitřní svobodě jsem mimo jiné během uplynulých let v Egyptě postupně prošel dávnými mysterijními iniciacemi ve dvanácti původních pradávných chrámech i třináctou v podzemí velké pyramidy Éset, díky Thovtovu bratrstvu. V Irsku jsem po dva roky studoval druidismus i jemnohmotné komunikace. V Římě na Aventinu i na ostrově Rhodos jsem nahlédl do tajemství templářů prostřednictvím jejich esoterních následníků… V Irsku, Walesu, Anglii a severní Francii jsem byl zasvěcen do tajemství megalitů a jejich stavitelů, i do pozitivního ovlivňování telurických proudů Země ve prospěch života; ve Francii jsem také poznal vizi templářského řádu včetně poselství jimi stavěných katedrál… Při asijských iniciacích jsem došel k poznání tajených učení významných zasvěcenců i mystických skupin a sekt; na Šrí Lance jsem po dvanácti magických dnech ve dvanácti chrámech rozmístěných po celé zemi prošel osvícením na třináctém místě do buddhovství, jež tam mniši po více než dvě tisíciletí udržují v nejčistší podobě. Stalo se to v den zimního Slunovratu. Na setkání s novým buddhou a pro požehnání přišlo druhý den na 30 000 lidí do nejvýznačnějšího chrámového komplexu Lanky. I to byl pro mě silný zážitek tohoto života.

Na místech síly jsem zažil a přežil několik rituálně řízených klinických smrtí – od egyptské pyramidy přes irskou mohylu až po asijský chrám. Teprve tehdy jsem v praxi prožil onu teorii, že duše je věčná: Vnitřně uvěříte, až když vidíte své mrtvé tělo – vědomí však trvá dál. Jednou bylo mé tělo „odloženo“ v kamenné schráně a zaklopeno x-tunovým víkem na celé tři dny (bez předchozího varování mého egyptského učitele, že to bude na tak dlouho; ale přesto bych do toho šel znova). Tato řízená odpoutání vědomí, které Mistři-učitelé, zasvěcenci Světla praktikují s Adepty po celém světě již po tisíce let, mi přinesla neuvěřitelné a jen těžko sdělitelné možnosti poznávání existence při putování sférami, vysokovibračními prostory. Bonusem je také definitivní zmizení strachu ze smrti i všech jiných strachů. Tělo je konečné, vědomí je věčné.

Vedle těchto životních přelomových zážitků jsem také zažil mnoho úrovní osvícení, od oněch hlubokých zvaných satori neboli bódhi, až po wu a kenšó. Prožil jsem nespočet insights – vhledů na nejrůznější témata a situace; mnoho z nich na významných posvátných místech po celé Zemi. Pro tato spojení s vysokým duchovním světem jsem měl téměř vždy k dispozici energetický prostor jen pro sebe – třeba i celé chrámové komplexy nebo katedrály, kde se běžně vyskytují i tisíce turistů naráz, byly kvůli mému spojení zavřeny či vyklizeny, nebo naopak otevřeny; ať už v Africe, Evropě nebo Asii. Nikdy jsem o to sám neusiloval – prostě se to tak děje.

Prošel jsem více než stovkou různých typů energetických iniciací až do jejich nejvyšších stupňů, úrovní mistra nebo velmistra, mezi nimi šestnácti stupni původního magického systému, jehož odvar zvaný dnes ReiKi s tím dávným má společné snad jen to japonské slovo – jeho mistři jsou zapisováni přes dva a půl tisíciletí… Byl jsem iniciován do dávných energetických systémů japonskými, čínskými, indickými, indonéskými, ruskými, egyptskými, irskými a mnoha jinými zasvěcenci-učiteli ze čtyř kontinentů a z různých kultur. Našli si mně, prozkoumali a odhadli, tak jako dnes i já umím najít své nastávající přímé osobní žáky, budoucí Adepty. Vidění budoucnosti, minulosti a lidských osudů s jejich křižovatkami je v jednodušších úrovních tak snadné (většinou), stejně jako materializace nebo pro někoho levitace. Sám jsem se stal prostředníkem tisíců iniciací svých žáků do různých energetických systémů na mysterijních skupinách… Přijal jsem zcela nové zasvěcovací systémy z vyšších prostor a od vyšších bytostí, stal se jejich lidským patriarchou a předal je dál učitelům i žákům; nejrozšířenější jsou zřejmě vyšší úrovně Shambhally, se kterou už po celém světě mohou pracovat snad statisíce lidí. Jsem součástí vedení druidských skupin středu a západu Evropy, podílím se i na práci zapsaného spolku druidů ČR KRUH21. Komunikuji s vědomím Země i jejími krajinnými částmi, bytostmi více či méně viditelnými a různě vibrujícími, setkávám se s vědoucími lidmi, kteří nemusí nutně pocházet z této planety, osobně jsem byl fyzicky na jiném místě vesmíru. Vidím teď věci a energie, které jsem dříve neviděl, vnímám svět jinak, než minulá desetiletí. Je to vývoj za dvě desetiletí života naplno a profesionálně věnovanému duchovnímu růstu, vědomé Cesty za Světlem a službě Světlu, i předchozích desetiletí příprav. Na této Cestě jsem se mezi mnohým jiným také naučil tvořit magické symboly čáráním prsty ve vzduchu, a tedy jsem asi i čarodějem, protože tyto magické čáry nastavují žádané děje.

Jsem toho názoru, že povinností každého, kdo se odpoutá a ubírá se vlastní cestou, je sdělit ostatním, co na své významné výpravě objevil.
Carl Gustav Jung (1875 – 1961), lékař psychiatr, psycholog a psychoterapeut, zakladatel analytické psychologie, autor

Sdělit dál něco z mého vědění a zkušeností mne přivedlo k napsání knih 2012 a dál… a A dál… Když je čtenář – „žák“ připraven přijmout pravdu, tyto knihy k němu přijdou. Takový je jeden z Vesmírných zákonů v praxi. Hermetický princip Příčiny a následku ve svém aspektu Zákona přitažlivosti tak přináší tuto momentální úroveň mého poznání každému, kdo je připraven je přijmout. To je jeden aspekt vzniku mých knih. A druhý – o něm něco napsal anglický astronom D. G. King Helem: „Jsou stovky, ba možná tisíce nezávislých myslitelů. Tito lidé kráčejí drsnější intelektuální stezkou než ortodoxní vědci, poněvadž toho mají na práci více, než se jen vézt po tramvajové lince. Musejí klestit cestu džunglí a uhladit ji pro položení budoucích tramvajových linek. Nicméně je nemusíme zvlášť litovat. Dělají to proto, že je to baví…“

Přiznávám, bavilo mně to celé poznávání pravdy a psaní o ní a lásce a opravdové historii a spiritualismu a různých jiných tématech. A navíc přenesení informací v knize sepsaných k vám má velký smysl – pro váš osobní rozvoj i pro naši snad lepší společnou budoucnost. Čím více nás bude, kteří pohlédneme za oponu tohoto nám předkládaného iluzorního divadla a uvidíme realitu, opravdovou skutečnost, tím lépe můžeme tvořit momentální přítomnost. A stvořená přítomnost určuje budoucnost.

Stvoření jest děj trvalý, ne nastavší jednou provždy a potom ukončený, ale pokračující nyní a stále. Čeho jsme svědky, není ve skutečnosti řada, počínání a skončení, minulost a přítomnost, ale v jistém smyslu stálá přítomnost.
Sir Oliver Joseph Lodge (1851 – 1940), fyzik, spisovatel